Echeveria, haworthie, aloe, tlustice a další skupiny
Echeveria a její růžice
Echeverie vytvářejí pravidelné růžice dužnatých listů a často potřebují velmi světlé stanoviště. Při nedostatku světla se listy rozestupují a střed růžice se vytahuje. Jemný voskový povlak na některých listech je přirozenou ochranou, proto jej zbytečně nestírejte. Spodní staré listy postupně sesychají, což nemusí být choroba. Při zalévání směřujte vodu do substrátu a nenechávejte ji dlouho stát v růžici, zvlášť v chladnu.
Haworthia a gasterie
Mnohé haworthie a gasterie snášejí jasné nepřímé světlo lépe než ostré polední slunce. To z nich dělá zajímavou volbu pro východní okno nebo místo s lehkým přistíněním. Neznamená to, že mohou trvale žít v tmavém koutě. Růst bývá pomalý a zálivku je vhodné přizpůsobit skutečnému proschnutí. Příliš časté přesazování nebo velký květináč může komplikovat kontrolu vlhkosti.
Aloe a tlustice
Aloe mají masité listy, často s drobnými zuby na okrajích; jednotlivé druhy se velikostí i nároky liší. Tlustice vejčitá neboli Crassula ovata vytváří časem dřevnatějící kmínek a potřebuje dost světla, aby zůstala pevná. U obou sledujte pevnost listů a propustnost substrátu. Nepředpokládejte, že každá aloe je vhodná ke konzumaci nebo k aplikaci na kůži. Některé části či druhy mohou dráždit a domácí použití bez bezpečné identifikace není vhodné.
Sedum, netřesk a venkovní podmínky
Rozchodníky a netřesky zahrnují druhy, které lze pěstovat venku, ale mrazuvzdornost se liší. Otužilý netřesk na skalce nepotřebuje stejnou zimní péči jako tropický sukulent v obýváku. U venkovních nádob je zásadní odtok a ochrana před dlouhodobým zimním přemokřením. Rostliny z teplého skleníku přivykejte venkovním podmínkám postupně. Název rodu sám o sobě nestačí pro rozhodnutí, zda konkrétní kultivar přežije mráz.
Pryšce a zvláštní tvary
Některé pryšce napodobují sloupovité kaktusy, ale mohou mít dráždivou latexovou šťávu. Při řezu nebo zlomení se vyhněte kontaktu s očima a pokožkou; používejte ochranu rukou a rostlinu držte mimo dosah dětí. Vedle nich existují i převislé epifytické sukulenty s odlišnými nároky na vodu. Při nákupu si proto zapisujte botanický název a péči hledejte pro konkrétní skupinu. Rozdílné tvary nejsou jen dekorace, často odrážejí odlišné přirozené prostředí.
Jak pracovat s označením
V obchodě se pod názvem „mix sukulentů“ mohou objevit rostliny s velmi odlišným tempem růstu. Pokud přesný druh neznáte, pozorujte základní znaky: tvoří růžici, vzpřímený stonek, převislé výhony nebo článkované stonky? To pomůže vyhledat vhodnou skupinu, ale není to definitivní identifikace. Rostlinu nefotografujte jen zblízka; zachyťte také celý tvar a případný květ. U neznámého druhu se vyhněte extrémům, jako je mráz, prudké slunce nebo dlouhodobé přemokření. Teprve s přesnějším určením přizpůsobte zimování, přesazování i případné množení.
Další čtení: Prověřené odborné zdroje · Všechny články